Jsou rána kdy...

    honey b:

....je to na .... i když jdete večer včas spát. Budík řve a řve a vy ho stejně tvrdošíjně po pěti minutách vypínáte, systém kdo z koho. Ve finále zjistíte, že je o půl hodiny více než si myslíte. Vstanete, jdete do koupelny, kde ani po drahné době  neteče teplá voda, takže váš prohnilý zub dostane pecku ledovkou a jste definitivně probraní. Vše vám trvá déle než obvykle, i když máte pocit, že jedete stejným tempem. Nové boty, včera tak pohodlné, dneska tlačí. Tramvaj nejede v osmiminutových intervalech, ale po dvaceti. Přijede o tři minuty pozdě. Navazující spoj frnká před nosem, ještě posměšně zabliká koncovými světly. V pekárně je fronta až ven. Když jsou před vámi poslední dva lidé, chtějí každý dvě espressa, takže na to vaše už čas nezbývá, pokud si nechcete nechat ujet další autobus. Na zastávce vás osloví kolegyně, se čtením je konec, nepovažuji za vhodné vytáhnout knihu uprostřed rozhovoru. A venku prší. Přísahám, že jestli na mě v kantýně nezbyde hermelínová pomazánka, balím, končím, finito a odcházím zpět do nory, jako Zeman. Ale jestli ne, bude to přece jen krásný den!!! Krásné ráno....;o)